Tak pokud bych to měl brát číselně, pokud se nepletu, když tak starší cvičenci mě opraví. Máme za sebou již 26 ročník tradičního soustředění, pokud to budu brát s ohledem na trenéra Vlastimila Šmída, který přebíral klub v roce 1989, a působil ve vedení až do letošního roku. Řekl bych, že je to dlouhá tradice, za ty léta už také prošla mnoha měnami, a ani letos se mu to nevyhnulo. Vždy když skončí soustředění, už se těším na další ročník, a doufám, že v tom nejsem sám. Čím více se blíží, tím víc je člověk natěšenější, a vedení e honí hlavou co vše je ještě potřeba připravit, udělat, či dojednat. Je pravda, že co se vedení týče, měli jsme co dělat, abychom vše stihli, naplánovali jsme si věci, které nevyšly zrovna podle našich představ, ale na to že to bylo naše první soustředění, jsme to zvládli, z, bravurou. Den co den, jsem sledoval, počasí, abych se včas na vše připravil a všechny v čas informoval. Ze začátku z dlouhodobých měsíčních předpovědí jsem neměl moc radost, a počítal jsem s nejhorším, déšť a zima, ale už týden před začátkem se zdálo, že to s tím počasím nebude tak marné. Začátek vycházel pěkně dva dny sluníčko, teploty kolem 24 až 26°C což je optimum, no ale nakonec výsledek jsme viděli všichni.
I tak soustředění začalo pěkným slunečným dnem, a na tréninku pěknou rozehřívanou na začátku. Samozřejmě, kvalitní rozcvička nesmí chybět, je to nejdůležitější část tréninku, a také 1/3 tréninkového času. Také posilovací cviky jsou nedílnou součásti, sice je pěkné že máme, někteří pěkné techniky, ale je také zapotřebí, trocha té síly, která se sama jen tak nevybuduje, a protože chceme aby naše karate-do bylo kvalitní, je třeba k tomu také přizpůsobit i cvičení, tak jsme se rozdělil do skupin, aby cvičení bylo šité na míru, jak jednotlivcům, tak skupinám, což se nám i povedlo, zhruba jsme si procvičili a připomněli základní techniky, taky jsme je někteří měsíc necvičili, a od kihonu, přes kata až kumite jsme efektivně projeli vše, i s vysvětlením některých detailů.
V úterý k nám dorazila, na soustředění skupina karatistů pod vedením trenéra Jaroslava Netrvala 3 dan, a jeho dvou nejzdatnějších a nejvěrnějších karatistů, Martinem a Davidem, kteří se zařadili mezi cvičence, a Jaroslav si vzal na starosti trénování, s mojí malou pomocí. Sensei Jaroslav je velmi zkušený a talentovaný nejen trenér, ale také karatista, s mnoha vzácnými kontakty na japonské instruktory, a velmi se zajímá o karate-do, a jeho zdokonalování, což mohli pocítit i cvičenci při cvičení, každý pohyb, i drobnost vysvětlil a ukázal, jak se co má správně provádět, což ocenili všichni zkušení karatisti. Další den dorazil ještě sensei Patrik Šefl 1 dan se kterým jsme si pak rozdělili tréninky, aby cvičení bylo co nejefektivnější. De facto se cvičilo vše techniky v řadách (kihon) i sestavy (kata) a ani na kumite jsme nezapomněli. Starší žáci si vyzkoušely různé druhy kumite, gohon, sanbon ale i kihon ippon kumite, kde se vyblbly, a také něco nového naučili, stejně tak jako v kata, kde se jim upřesnili techniky, co jak kde mají provádět, už jen kvůli standardizaci kata podle SKIF a světové legendy karate-do Hirokazu Kanazwy 10 dan. A nejen na cvičení, ale také i na drápky došlo, ano nedílná součást soustředění, kdy žáci mají možnost vybojovat hodnotné dary dle svých výkonů. Letos se rozdávali drápky za kata, kumite, a noční bojovku, na kterou se myslím těšili všichni nejvíc. Cvičení bylo také soustředěno na zkoušky, tak že mladé žáky jsme potrápili základní technikou, a kata, kterou svou leností nemají zrovna nejlepší, ale i tak se nám podařilo do těch hlav něco vtlouct.
I tak si myslím, že soustředění se povedlo, i když sem tam se naskytly nějaké organizační, nebo technické změny či problémy, myslím, že jsme si to všichni s chutí užili. A kolik že nás vůbec bylo?? Počet karatistů se den co den trochu měnil, nejmíň nás myslím bylo asi 15 a nejvíc 25 což je relativně velké číslo. Je vidět že se ještě najde dost lidí, které to baví, a proto to pak baví nás. To co člověk dělá pro sebe a pro radost, jestli někdo něco dělá z nechutí a donucení, nikdy to nebude takové, jako kdybychom to dělali srdcem, jedině pak se časem dostaví relativní dokonalost. Pro vedení klubu, jsou tyto věci někdy dost náročné, a je kolem toho dost práce, ale když jsou vidět výsledky, tak si můžeme říct, jo to je dobrý, je to fajn. Doufáme, že si všímáte změn, díky kterým posouváme své umění dál. Letos jsme si pořídili obrazy mistrů karate-do aby nám zútulnili dojo (tělocvičnu), letos jsme navázali kontakt s našimi přáteli z Plzně, a s tím bychom rádi pokračovali dále, máme před sebou ještě dost věcí, co zlepšit, ale věříme, že společnými silami to zvládneme, a soustředění je začátek nové historie a budoucnosti klubu. Nakonec bych všem rád poděkoval za účast na soustředění, také bych touto cestou ještě jednou poděkoval Plzeňskému klubu Nagai-Michi a to Jaroslavu Netrvalému, Patrikovi Šeflovi, Martinovy a Davidovy, za přínos našim žákům, za sdílení jejich informací a zkušeností, a také za nervy které někdy tomu musely obětovat. Také bych rád poděkoval za finanční dar Markétě, a její zprostředkování žateckých novin, díky kterým se zviditelníme, a také za finanční podporu Petru Duchkovi, díky kterému jsme mohli snížit částku soustředění o obědy, za což moc děkujeme, a hlavně musíme poděkovat vedení klubu, díky kterému by toto nebylo.