Buddhismus
Buddhismus má svůj počátek v Indii v době asi před 2500 lety. Náb
oženství vychází ze života a učení Buddhy. Buddhismus je cesta k duchovnímu prozření. Jeho zakladatel Siddhártha Gautáma (Buddha). Narodil se asi roku 563 před Kristem ve městě Kapilavastu (dnešní Nepál), byl to bohatý princ,který se velmi trápil kvůli utrpení všeho na světě.Opustil svůj majetek i rodinu a začal cestovat a meditovat. Vysoce privilegovaný život Siddhárty Gautamy v paláci se změnil na vždy,když princ spatřil poprvé starého člověka,nemocného,skupinu truchlících a svatého muže. Po třech letech se mu dostalo osvícení, stal se mnichem a začal své myšlenky předávat druhým. V hledání pravého poznání se Siddhártha připojil k mnoha jiným mužům.Napřed to zkoušel s prováděním jogy. Potom žil s pěti společníky po pět let v krajní chudobě.Odpověď ale nepřicházela.Na to usedl pod strom bodhi ,aby se věnoval meditaci. A tehdy se to stalo.V následujících třech nocích když odolal pokušení zlého Máry, prošel třemi etapami osvícenství.V první noci prošli před jeho očima všechny jeho minulé životy.Ve druhé noci spatřil cyklus zrození,života a smrti i zákon,který jej ovládá.Třetí noci dospěl k pochopení 4 vznešených pravd.
-univerzální utrpení
-původu strasti
-léčbě strasti
Uvědomil si,že trpí všichni lidé,starost pochází z lidského toužení a jelikož toto toužení ustane ,ustane i strast.Tak se stal Buddhou-probuzeným.
Základní principy buddhismus
Celé jeho myšlení je založeno na dvou základních principech:
- Buddha přináší zajímavou filozofickou reflexi. Tvrdí, že veškeré problémy tohoto světa jsou dány tím, že člověk má potřeby, které přerůstají v chtíče a tím, že je nepřekonává, ale uspokojuje, tady vzniká zlo (jejich naplnění vytváří kontroverzní situace, z kterých plyne zlo). Nejde jen o chtíče ekonomické, materiální, ale jde i o sex, chce věci řešit fundamentálně (zásadně odmítat, překonávat).
- vytváří pocit blaženosti = nirvána. Člověk k nirváně dospěje, když potlačí své chtíče, odmítne je, bude si počínat buddhisticky = zásadově a principově.
DHARMA
Je to nauka, kterou Buddha vytvořil, ale je to také cesta. Druhý význam je v buddhismu důležitější. Nauka je pouze to, co každý jednotlivec musí po svém naplnit.
Jádro nauky, jakýsi filozofický základ tvoří čtyři vznešené pravdy
1/ Utrpení (duhkha)
2/ Příčinou utrpení je žádostivost
3./ Odstranění žádostivosti vede k odstranění utrpení
4./ K odstranění žádostivosti vede osmidílná stezka.
Poutní místa
Buddhisté putují na poutní místa jsou spojena s Buddhovým životem, např.: místo jeho zrození v Lumbiní v Nepálu, místo jeho osvícení Bódhgaja, Váránsí, kde poprvé kázal a Kusinára, kde umřel. Po celém buddhistickém světě existuje mnoho dalších lokálních poutních míst.
Texty
Důležitým textem je triptaka. Triptaka v jazyce Pálí byla zapsána kolem r. 25 př.n.l. a znamená trojí koš = 3 oddíly posvátných textů – vinaju (kázeň), sútru (rozpravy) a abhidharmu (učení). Rozlišuje 3 aspekty existence, Anitja, Duhkha a Anátman, které společně ovlivňují lidský život a vesmírný řád.
Svátky
Svátky také souvisejí s Buddhovým životem, např.: den Vaišákhí – jeho narození. V různých zemích se slaví svátky související s cykly zemědělského roku, nebo svátek období dešťů ásálha.
Motlitby a rituály
Rituálem je recitace 3 klenotů a pěti zásad. Modlitby nepředstavují prosbu jako v jiných náboženstvích, ale snahu o spojení myšlenek s dobrými silami. Mahájánští buddhisté se modlí k bódhisattvům, používají k tomu modlitební kolo nebo modlitební zvon.
Druhy buddhismu
MAHÁJÁNA, HINÁJÁNA
Podstatou tohoto druhu buddhismu je postava bódhisatvy, což doslova znamená „bytost k procitnutí. „Myšlenka bodhísatvovství je blízká myšlence Kristovské oběti – bodhísatvové jsou „spasitelé“, kteří se znovu a znovu dobrovolně vracejí, sestupují do tohoto světa a berou utrpení ostatních na sebe ve snaze vykoupit, zachránit všechny bytosti.
ZEN BUDDHISMUS
Podstatou této filozofie je dosažení absolutní prázdnoty. Meditace na tichém místě usiluje o dosažení této prázdnoty. Tato škola vyvinula rozvinutou praxi paradoxních výroků tzv. „koánů. Jejich účelem je otřást myslí žáka.
Zenbuddhismus je začátkem vývoje a cvičení bojových umění zenovým mistrem Darumou (Bodhidharmou)
TIBETSKÝ BUDDHISMUS
V 15. století založil náboženský reformátor Conkhapa žlutou sektu Gulugpa, která se stala dominantní školou tibetského buddhismu. Založil kláštery kolem Lhasy a město učinil centrem kultury. Třetí Congkhapův nástupce Gendundub se stal prvním dalajlámou,“oceánem moudrosti.“ V následujících stoletích vždy po dalajlámově smrti nastává pátrání po chlapci, jenž je dalajlámovým vtělením. Poté ho vychovávají starší lamové k jeho životnímu poslání.
1.buddhisté
1.stoupenci Buddhy se nazývali sangha. Dnes se tak označuje obec buddhistických mnichů. Jejich symbolem je lotosový květ, jejich cílem dojít osvícení. Hlásají 4 vznešené pravdy a následují osmerou cestu. Buddhisté věří v reinkarnaci, znovuzrození. Z cyklu znovuzrození se vymaní meditací a dosažením nirvány, stavu vnitřní čistoty, svobody a oproštění od vnějšího světa.